|
|
Zhodnocení vybraných ukazatelů složení mléka v průběhu laktace u ovcí plemene cigája
Bartoň, Petr
Tato diplomová práce se zabývá hodnocením vybraných ukazatelů kvality ovčího mléka a jeho složek. Ovce zájmového plemene cigája (C), ze kterého zkoumané mléko pocházelo, jsou chovány na Salaši Oravice v severní části Západních Tater na Slovensku. V rámci práce byly v pravidelných intervalech odebírány bazénové vzorky mléka. Odběry byly prováděny 45., 75., 105., 135., 165., 195. a 225. den laktace. Pro srovnání byla do sledování zařazena skupina ovcí zušlechtěná valaška (ZV). V mléce plemene C byl stanoven průměrný obsah sušiny (S) 20,03 %, tuku (T) 8,14 %, bílkovin (B) 6,38 %, laktózy (L) 4,70 % a močoviny (M) 63,86 mg/100 ml. Z fyzikálně-chemických ukazatelů byla měřena aktivní kyselost (pH), titrační kyselost (TK) a bod mrznutí mléka. U plemene C bylo zjištěno průměrné pH 6,55, TK 9,2 °SH a bod mrznutí -0,576 °C. Při posledním odběru byl zjištěn překvapivě nízký obsah L, nicméně nejpřekvapivějším zjištěním této práce byl extrémně nízký počet somatických buněk na konci laktace. Zjištěné korelační závislosti odpovídají dostupné literatuře a výrazně se neodlišují. Získané výsledky plemene C jsou srovnatelné s referenčním plemenem ZV.
|
|
|
Zhodnocení vztahu kvantitativních a kvalitativních parametrů mléčné užitkovosti dojnic holštýnského plemene v konkrétním chovu
Poláčková, Pavlína
Cílem této bakalářské práce bylo zhodnotit vztah mezi kvantitativními a kvalitativními složkami mléčné užitkovosti. Jako kvantitativní znak bylo využito množství nadojeného mléka. Z kvalitativních parametrů byl sledován tuk, bílkoviny, laktóza, somatické buňky a močovina. K dané problematice byl zpracován literární přehled. Hodnocení bylo prováděno v zemědělském podniku AGROS Vyškov-Dědice zabývajícím se chovem holštýnského plemene s průměrnou užitkovostí 35 kg mléka za den. Data k mléčné užitkovosti byla získána z kontroly užitkovosti a následně podrobena analýze v programu MS Excel. Bylo zjištěno, že s rostoucím nádojem se zvyšuje i obsah tuku a bílkovin, což v našich chovech nebývá běžné a je v rozporu s většinou literárních zdrojů. Naopak u laktózy byl zhodnocen spíše nepřímý vliv – s narůstajícím nádojem klesá obsah laktózy. U somatických buněk a močoviny nebyla zjištěna korelační závislost s množstvím nadojeného mléka.
|
|
|
Enzymy v mléce
Ostřanská, Michaela
Bakalářská práce je čistě teoretická, zabývá se enzymy v mléce. Cílem práce bylo přinést souhrnný přehled nejnovějších poznatků o enzymech vyskytujících se v mléce. V práci jsou relativně podrobně popsány jednotlivé enzymy, jejich vlastnosti, funkce, stabilita při zpracování a vliv na kvalitu mléka. Je konstatováno, že některé enzymy jsou zajímavé pro svou prospěšnou funkci v mléce (např. laktoperoxidáza), další zase pro detekci stupně tepelného ošetření (např. alkalické fosfatáza) a jiné pro vliv na kvalitu mléčných výrobků. Dále, že v mléce se enzymy vyskytují buď přirozeného, nebo mikrobiálního původu. Část práce se zaměřuje na možnosti praktického využití enzymů v mléce, jako například určení mastitidy na základě zvýšeného množství enzymů v mléce, rozlišení mlék od jednotlivých savců, rozlišení zralého mléka od mleziva a jiné.
|
|
|
Somatické buňky v mléce a jejich vliv na technologické vlastnosti mléka
Lovasová, Renáta
Tato práce je zaměřená na somatické buňky v mléce a jejich vliv na zpracování mlékárenských výrobků. Somatické buňky jsou ukazatelem zdraví mléčné žlázy. Práce popisuje původ, druhy somatických buněk a faktory ovlivňující jejich počet. Jsou zde vylíčeny způsoby diagnostiky počtu somatických buněk. Somatické buňky jsou základem při diagnostice některých onemocnění, především mastitidy a metabolických poruch. Mastitida je zánět mléčné žlázy a nejčastějším a nejvýznamnějším onemocněním mléčné žlázy. Somatické buňky jsou ukazatelem zdravotního stavu metabolických chorob, především u acidózy, alkalózy a ketózy. Tyto choroby způsobují zhoršení kvality mléka a změny v jeho složení. To způsobuje horší zpracovatelnost mléka na mlékárenské produkty.
|
|
|
Analýza vybraných jakostních parametrů mléka u dvou plemen skotu v průběhu roku
Životská, Hana
Tato diplomová práce se zabývá analýzou vybraných jakostních parametrů mléka u dvou plemen skotu v průběhu roku. Literární přehled obsahuje informace týkající se základních složek kravského mléka, s podrobnějším zaměřením na složky, které byly v této práci sledovány (bílkoviny, tuk, laktóza, chloridy a somatické buňky). Dále do něj byly zahrnuty informace o základních ukazatelích jakosti syrového mléka a informace o plemenech dojného skotu, od kterých byly získány vzorky mléka. Vzorky pro analýzu pocházely od dojnic českého strakatého plemene (zemědělský podnik GenAgro Říčany, a.s.) a od dojnic holštýnského plemene (Školní zemědělský podnik Žabčice). Vzorky mléka byly získávány v průběhu 4 ročních období, konkrétně od 6. 1. 2017 do 7. 12. 2017. Analýza rozptylu (ANOVA) ukázala, že obsah sledovaných složek mléka ovlivňuje mimo jiné faktory i roční období (průměrný obsah bílkovin byl v zimě 3,31 %, v létě 3,19 %). Dále byl zjištěn významný negativní korelační koeficient mezi obsahem bílkovin a počtem somatických buněk (r = -0,73) a mezi obsahem laktózy a počtem somatických buněk (r = -0,45). Souhrnné výsledky ukázaly, že u všech vzorků mléka byly splněny sledované jakostní limity (bílkoviny ≥ 2,8 %, tuk ≥ 3,3 %, PSB ≤ 400 103.ml-1).
|
|
|
Vliv různých typů podestýlky na parametry mléčné užitkovosti dojnic holštýnského skotu ve vybraných chovech
Maňáková, Michaela
Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit vliv různých typů podestýlky na parametry mléčné užitkovosti dojnic holštýnského plemene. Pokus proběhl v období jednoho kalendářního roku (únor 2017 až leden 2018). Sledování probíhalo jednou měsíčně vždy den po kontrole užitkovosti ve třech vybraných chovech: Podnik A (Farma Zdeňka), Podnik B (ZOD Lešná), Podnik C (ŠZP NJ). V podnicích byla využita vysoká lože s vrstvou separátu a mletého vápence, vysoká lože krytá vrstvou slámy, hluboká lože se sendvičem I. typu s vrstvou separátu a mletého vápence a hluboká podestýlka. Mezi parametry mléčné užitkovosti byly zahrnuty údaje o pořadí laktace (n); počtu dní v laktaci (n); dojivosti (kg), obsah tuku (%), obsah bílkovin (%), počtu somatických buněk v tisících v 1 ml (PSB v tisících/ml). Zároveň byla zjišťována teplota vzduchu (°C). Z výsledků vyplývá, že jako nejlepší se jeví ustájení s hlubokými loži a vrstvou separátu s mletým vápencem, jak podle počtu somatických buněk v mléce (145,6 tisíc/ml) a výskytu mastitid (2,9 %), tak také podle užitkovosti (36,9 kg) a obsahu složek mléka (3,9 % tuku a 3,4 % bílkovin). Nejvyššího počtu somatických buněk (podnik B 419,3 tisíc/ml a podnik C (378,9 tisíc/ml) a nejvyššího procenta klinických mastitid (7,7 % v podniku B a 5,7 % v podniku C) dosahovaly dojnice ustájené na vysokých lůžkách s vrstvou separátu v podniku B a C.
|
|
|
Studium vlivu markeru CGIL4 na obsah somatických buněk v mléce
MOJŽÍŠKOVÁ, Nikola
Cílem studie bylo provést analýzu výskytu jednotlivých genotypů v lokusu CGIL4 v dané populaci skotu. Analýza proběhla u plemen holštýnského a českého strakatého skotu. Byl ověřen vztah mezi genotypem v daném lokusu a počtem somatických buněk v mléce. Zvýšený počet somatických buněk je hlavním indikátorem při vzniku mastitid. V diplomové práci byly popsány faktory zapříčiňující jejich vznik.V praktické části se provedl odběr vzorků mléka u vybrané populace dojnic obou plemen. Z mléka se vyizolovala DNA a následně se genotypizovaly vzorky pro lokus CGIL4. Z výsledků genotypizace se spočetly genotypové a alelické frekvence. Na závěr se potenciální vztah mezi genotypem v daném lokusu a počtem somatických buněk v mléce vyhodnotil statisticky.
|
|
|
Prevence mastitid a faktory ovlivňující počet somatických buněk v mléce
Lebedová, Šárka ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Stádník, Luděk (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na mastitidy, neboli záněty mléčných žláz ve stádech dojného skotu a na somatické buňky v mléce.
Na začátku je popsána mléčná žláza a složení mléka. Poté charakteristika mastitid a jejich rozdělení dle typických projevů, tedy subklinické a klinické formy. Záněty mléčné žlázy patří mezi jedny z vysoce nákladných onemocnění krav, proto jsou v práci uvedeny ekonomické důsledky, mezi které patří negativní kvalitativní změny mléka, snížení syntézy mléka, finanční náklady na veterinární léčbu a léky, vyšší intenzita vyřazování dojnic z produkční skupiny. Dále je uveden přehled patogenů a charakteristika nejčastějších původců mastitid. Popsány jsou i funkce imunitního systému mléčné žlázy a mechanismy, které probíhají v mléčné žláze při proniknutí patogenů, jejichž úkolem je zničit mikroorganismy. Jsou popsány 3 hlavní rizikové faktory: patogen, vnější prostředí, dojnice, jejichž vzájemné působení je podmínkou propuknutí zánětu. Následuje přehled preventivních opatření, která zahrnují dojení, dezinfekci struků, ustájení, výživu, zaprahování dojnic a možnosti selekce na rezistenci vůči mastitidám. Poté jsou uvedeny metody diagnostiky zánětů mléčné žlázy, kde se zjišťuje počet somatických buněk, koncentrace enzymů a laktózy. Dále je popsána léčba subklinické, klinické mastitidy a prevence výskytu rezistence na antibiotika.
Závěr práce je věnován somatickým buňkám, které jsou především tvořeny bílými krvinkami a epitelovými buňkami. Mezi faktory ovlivňující množství somatických buněk patří: patogeny a úroveň infekce, produkce mléka, věk dojnic a fáze laktace, vliv roční doby a další. Nejvíce se na množství somatických buněk projevuje přítomnost patogenů v mléce, protože vyvolávají zánět, který je doprovázen migrací bílých krvinek z krve do mléka.
|
|
|
Řízení raného puerperia u holštýnských krav
Tóthová, Réka
Práce se zabývá vlivem průběhu puerperia na další užitkovost dojnice. Shrnuje základní anatomii pohlavní soustavy, hormonální řízení fyziologických dějů v těle samice, průběh říje, březosti a porodu a laktace. Shrnuje výsledky sledování zdravotního stavu stáda dojeného skotu holštýnského plemene ve dvou obdobích a vyvozuje rozdíly mezi těmito obdobími.
|
|
|
Možnosti detekce mastitidního mléka ve vztahu k jeho technologické kvalitě
Poláčková, Marie
Mastitida je velmi závažné onemocnění. Rozeznáváme klinickou a subklinickou formu, kontagiózní a environmentální mastitidu. Metod pro detekci je mnoho. Od počtu somatických buněk, měření pH, NK-testy až po detekci za pomoci enzymů. Mezi nejvýznamnější enzymy pro detekci jsou laktát dehydrohenázy, Nagasse, laktoferin, plazmin, alkalická fosfatáza a beta-glukuronidáza. Diplomová práce se zabývala, zda aktivita enzymů, především laktát dehydrohenázy, odpovídá počtu somatických buněk. Tato hypotéza byla potvrzena (p>0,05) Dále se zabývala otázkou, zda při odstředění dojde k poklesu počtu somatických buněk,což nebylo statisticky průkazné (p<0,05).
|
host ::
RSS.